Sjíždění dlouhých zasněžených kopců okouzlilo nejednoho z nás. Důležitou otázkou ale je, co si obléct, abychom si to náležitě užili. Většina milovníků zimních sportů tento problém zná. Rozhodnout se, kolik a jak tlustých vrstev oblěčení na sebe navléknout, bývá oříšek. Pod lanovkou je příjemně, na kopci fouká studený severák a po cestě dolů se pro změnu zapotíme. Co teprve, když začne padat sníh, který nás dokáže zmáčet od hlavy až k patě. Naštěstí již existují takové moderní technologie, které většinu těchto problémů dovedou vyřešit.
Již skončila doba starých klasických „podvlíkaček“, tlustých kousavých svetrů či objemných oteplovaček a kombinéz. Skvělým příkladem je termoprádlo. To nezahrnuje, jak by se mohlo zdát, jen nejspodnější vrstvu oblečení – tedy spodky, legíny, trička, podprsenky či kalhotky. Naopak mezi toto funkční prádlo patří i termo a softshellové bundy, mikiny, roláky, vesty, tepláky, kalhoty, ale také ponožky, rukavice, čepice a podobné produkty. Termoprádlo je charakteristické svými speciálními materiály, které velmi dobře odvádějí vlhkost od těla. To znamená, že ji nezadržují v sobě a my tak necítíme nepříjemně studené a vlhké oblečení. Proto je termoprádlo obzvláště pro lyžaře a snowboardisty důležitou součástí výstroje.
Speciální lyžařská bunda ovšem není prakticky ničím nahraditelná a modernizace materiálů a designu se nevyhnula ani jí. Už to není něco, za co by se člověk styděl, ale součást módního trendu. Kromě skutečnosti, že se lyžařská bunda najde pro kohokoliv v jakékoliv barvě a střihu, se také vyznačuje lehkostí, vysokou hřejivostí a praktičností. Bundy obsahují nespočet kapes na všechny potřebné věci, odvětrávání, chrání (do určité míry) před promoknutím a profouknutím, nebrání v pohybu a udržují stálou tělesnou teplotu při pohybu i v klidu.
Jsme-li takto vybavení na svahu, je značně nepravděpodobné, že by námi třásla zima. Pokud nám ovšem nechybí dobré lyžařské rukavice. Není nic příjemného mít zkřehlé a mokré ruce a rozhodně to nevylepší požitek z jízdy. Je proto lepší trošku investovat a pořídit si lyžařské rukavice, které (jak už bylo řečeno) dokaží dobře odvádět pot a vlhkost, nepropouští vodu, jsou pohodlné a díky pogumování v oblasti prstů také protiskluzové.
Pokud tedy máte rádi své pohodlí a zároveň i lyžování, neuškodí si vybrat kvalitní zimní lyžařskou výbavu.
Jak obléci lyžaře
Historie lyžování
Lyžování se bezesporu řadí mezi nejoblíbenější zimní sporty. Lyže, jak je známe, se pro rekreaci, zábavu a sport ovšem používají teprve od druhé poloviny 19. století. I předtím existovaly, ale v odlišné podobě a používaly se k jinému účelu – především to byla doprava, lov a dokonce patřily k vojenskému vybavení. Vyvinuly se ze sněžnic, které měly usnadnit chůzi nejen po sněhu ale i v bažinatém terénu a chránit tak nohu. Postupnými změnami a vylepšeními se z užitkového předmětu, kterými bezpochyby lyže původně byly, stal světový sportovní fenomén.
Za otce moderního lyžování lze považovat nora Sondre Norheima, díky jeho vynálezu nového druhu vázání, které umožňovalo při sjezdu zatáčet. Vázání drželo nohu pouze v její špičce a styl zatáčení se označoval jako telemarkový, podle kraje, kde Norheim žil. Vývoj vázání však na sebe nenechal dlouho čekat. Další typ, tentokrát už bližší tomu současnému, přinesl čechorakušan Matyáš Žďárský. Lyžařské boty jsou, pro ještě snadnější zatáčení, k lyži vázány pevněji.
Speciální lyžařské boty se skeletem z plastu namísto z kůže a s přezkovým zapínáním namísto šněrování se začaly vyrábět až ve druhé polovině 20. století. S touto revoluční novinkou přišla firma LOWA, která je v současnosti součástí nadnárodního holdingu Tecnica. Ta také sdružuje takové značky jako Rollerblade či Nordica a její lyžařské boty se řadí mezi nejprodávanější na světě.
Lyže, vázání a lyžařské boty však není to jediné, co je při lyžování potřeba. Samozřejmostí je teplé oblečení a také hůlky. S vývojem lyží, kdy se sjezd stále zrychluje a jízda je tak rizikovější, je také nutné myslet na svoje bezpečí. Proto jsou již lyžařské helmy běžnou součástí lyžařské výstroje. V něktérých zemích, například v Rakousku, již přilby (a to i na snowboard) povinné jsou, avšak pouze pro děti do 15 let. Nošení lyžařské helmy však neuškodí ani lidem starším. Podle statistických údajů totiž právě helmy snižují možnost úrazu hlavy při nehodě na polovinu.
Stornopoplatky nemají být pouze bičem na zákazníka
Před naplánovanou akcí se stává, že účastníci nemohou přijít nebo si svou účast rozmyslí. Podobně i pořadatel akce může mít důvody pro její zrušení. Tyto dvě skupiny ovšem mnohdy nemají při rušení (stornování) účasti stejná práva. Účastník akce, který se odhlásí, musí zpravidla zaplatit část celkové ceny (stornopoplatek). Pokud však událost zruší pořadatel, peníze za akci vrací, ale účastníci nezískávají nic jako kompenzaci překažených plánů. Pořadatel je tak vždy ve výhodě oproti zákazníkům.
Pokud agentura Motiv P, jedna z největších vzdělávacích společností v zemi, zruší vzdělávací akci, její zákazníci získávají za zmařené plány náhradu. Zrušení akce znamená pro zákazníka nejen vrácení ceny kurzu, ale navíc je mu vyplacen stornopoplatek. Jeho výše závisí na době, která zbývala do pořádání akce ve chvíli jejího zrušení. Časové limity jsou stejné pro pořadatele i zákazníky: 24 hodin před akcí činí stornopoplatek 100 % ceny kurzu, 1-3 dny před akcí 75 % a 4-10 dní 50 %. Pokud účastník zruší účast 11 a více dní před akcí, poplatek je nulový.
Marketingový manažer agentury Motiv P Martin Jelínek se domnívá, že agenturou stanovenými stornovacími podmínkami by se mohly řídit také další společnosti. „Agentura Motiv P přichází s modelem, který je zaměřen na inteligentního zákazníka. Základem modelu je úcta k zákazníkům, kteří jsou a měli by vždy být chápáni jako partneři společnosti,“ vysvětlil.