Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku.
Technické provedení razítka
Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním – tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.
Tradiční razítka měla dřevěnou rukojeť, nejčastěji z kvalitního dubového či smrkového dřeva, v současné době se častěji používají plasty, které jsou snadno omyvatelné v případné potřísnění razítkovací barvou, některá razítka mají i kovové tělo.
Externími potřebami ke klasickému razítku jsou polštářek a razítková barva.
Typy razítek
Z hlediska nastavitelnosti obsahu otisku lze razítka dělit na
* razítka se statickým obsahem (text, obrázek, případně orámování)
* razítka s proměnným ručně nastavitelným obsahem: typicky datové razítko (datumka) nebo číslovací razítko s oběžnými gumovými pásy
* razítka sestavitelná: štočky jednotlivých prvků (např. písmen) se vkládají do kolejniček po vzoru klasické tiskařské sazby. V České republice známé především z dětských písmenkových tiskárniček.
* razítka kombinující statický a proměnný obsah, typicky poštovní razítko s proměnným datem a časem
* paginovací – k průběžnému mechanickému automatickému číslování. Pagina = stránka
* elektronická – malé digitální tiskárny, tisknou text, aktuální datum a čas, číslo…
* razítkovací stroje, např. frankotypy, označovací strojky, odbavovací strojky, pokladní nebo počítací stroje atd.
Podle tvaru otisku lze razítka dělit na
* čtyřúhelníková
* kulatá
* eliptická
* jiných tvarů
Podle technologie tisku se razítka dělí na:
* klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť
* samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barva pro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka.
o jednobarevná/vícebarevná
* předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost.
* elektronická, využívající například ink-jet technologii
* slepotisková (reléfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.
Úryvek použit z Wikipedie