Pojem Body Mass Index (index tělesné hmotnosti) jste už jistě slyšeli. Mnohdy se však tomuto ukazateli přisuzuje větší váha, než jakou v praxi má.
V následujícím článku se dozvíte, jaký užitek vám může sledování BMI přinést, a kdy je naopak jeho výpovědní hodnota nízká.
1) Jak vypočítat BMI
Výpočet hodnoty Body Mass Index je velmi jednoduchá a potřebujete k ní znát pouze svou výšku a váhu.
Výsledné číslo informuje o tom, zda trpíte nadváhou, podváhou, obezitou či – v ideálním případě – máte optimální váhu.
Jak tedy BMI spočítat?
Svou hmotnost v kilogramech vydělíte výškou v metrech na druhou (Kg / výška v m2).
Tedy například: pokud vážíte 80 kg a měříte 1,80 m (80 / 1,82) je váš BMI 24,7.
Co to znamená a co z tohoto údaje lze, nebo naopak nelze vyvodit, se dozvíte dále.
2) Jak jste na tom právě Vy?
Samotné výsledné číslo BMI vám samozřejmě nic neřekne, potřebujete tedy tabulku, v níž se najdete v odpovídající kategorii.
Pokud vaše BMI bylo nižší než 15, jde o velmi závažnou podvýživu. V případě, že výsledek přesáhl hodnotu 40, trpíte tzv. morbidní obezitou.
Pokud máte štěstí a těmto mezním hodnotám jste vzdálení, zde je pro vás vysvětlení:
- Pod 18,5 podváha
- 18,5 – 24,9 optimální váha
- 25 – 29,9 nadváha
- 30 – 39,9 obezita
- Nad 40 těžká obezita
3) Kdy BMI nelze použít
Body Mass Index může být dobrým pomocníkem. Řídit se však pouze podle něj rozhodně vhodné není, a to zvláště v některých případech.
Jak jste viděli, tento vzorec počítá pouze s výškou a váhou, nezohledňuje tedy celou řadu faktorů. Prakticky jej nelze použít například u sportovců, kterým běžně vychází vyšší BMI, přestože rozhodně problémy s nadváhou netrpí.
Je to tím, že svalová hmota je těžší než tuk, což poté přináší zcela zavádějící výsledky – u starších lidí bývá BMI naopak neobjektivně nižší.
Aby bylo měření přesnější muselo by počítat minimálně také s věkem, tělesnými mírami apod.
Pokud však chcete opravdu přesné informace o svém stavu, musíte se obrátit na odborníka, který přesně zjistí podíl tělesného tuku, svalové hmoty a další podstatné faktory.
4) O čem BMI vypovídá
S pomocí BMI si můžete udělat představu o zdravotních rizicích, která vám při vaší váze hrozí.
V případě, že spadáte do rozmezí 18,5 – 24,9, které je označováno jako normální váha, jsou zdravotní rizika minimální a můžete už provádět jen hubnutí zdravě jen běžnými potravinami
.
Při BMI v kategorii nadváha (viz tabulka výše) se objevuje zvýšené riziko vzniku diabetu, vysokého tlaku, bolestí zad, poruch plodnosti, dokonce i rakoviny.
BMI 30 – 34,9 označuje obezitu I. stupně a rizika samozřejmě narůstají. Kromě již zmíněných se vyskytují srdeční onemocnění, hrozba infarktu, onemocnění kloubů, dna a další.
Obezita II. stupně se nachází v rozmezí 35 – 39,9 a přináší s sebou již velmi vysoká zdravotní rizika.
Při BMI nad 40 pak už mluvíme o obezitě III. stupně neboli morbidní obezitě, protože přímo ohrožuje život, a to celou řadou způsobů.
5. Proč se mnoha lidem nepodaří zhubnout, i když dodržují přísnou životosprávu a cvičí?
Je potřeba si uvědomit, že nadváha je zdravotní problém jako každý jiný – a toho se nejsnadněji zbavíte, když navštívíte specialistu, který se tímto problémem zabývá a denně ho pomáhá lidem řešit.
Kdyby pacienti s angínou nešli k praktickému lékaři a místo toho se léčili podle rad z časopisu, také by se jich moc nevyléčilo.
Pokud Vás zajímá více informací o tom, jak se hubne v dietologických poradnách, klikněte na ikonu níže: