Kování

Kování je činnost, která slouží ke zvýšení pevnosti a odolnosti. Typickým příkladem je kování užité ve stavebnictví i při výrobě nábytku, oken a dveří. Kováním se vytváří kliky, panty, úchyty, zesílené hrany a podobně. Kování probíhá za zvýšené teploty a to asi při 800 až 1000 stupňů Celsia. V tomto okamžiku se mění struktura kovů a je mnohem lépe tvářitelná. Tváření probíhá buď ručním kováním, nebo strojně. Strojně se dá kovat i takzvaně za studena. Předmět je pouze předehřátý. Strojní kování probíhá pomocí lisu, či bucharu, může být volné nebo zápustkové. Zápustkové kování se provádí zatlačením kovu v plastickém stavu do dutiny ocelového bloku. Pracuje se s vrchní a spodní zápustkou. Materiál se vloží do spodní zápustky a vrchní zápustka se pod vysokým tlakem přitlačuje na spodní zápustku. Zápustek má kolem dutiny vyfrézovanou drážku pro výronek. To je vytlačený materiál. Dále je opatřen vodícími kolíky, které zapadají do děr ve vrchní zápustce a zaručují správné dosednutí obou částí.