Zlý sen každého rodiče je, že jeho dítě rozbije v obchodě něco drahého, strhne na sebe regál nebo se rozběhne proti pyramidě plechovek. Rozbití zboží v obchodě má většina z nás spojena s povinností za rozbité zboží zaplatit. Ne vždy je však tento pocit správný. Často jste v celé věci naprosto nevinně. Víte, kdy platíte, a kdy ne? A kolik vás ta legrace vlastně bude stát?
Pětadvacetiletá Monika šla tak jako každý den nakoupit jídlo pro svou rodinu. Vzala si vozík, nevšimla si, že má uvolněné kolečko a v klidu zajela mezi regály. Zrovna když chtěla zahnout pro pečivo, upadlo uvolněné kolečko a vozík podrazil pyramidu lahví sektu.
Monika však mohla být v klidu, za škodu nemusela platit. Zákon totiž jasně stanoví, že za poškození zboží platíte pouze tehdy, pokud k němu dojde vaším zaviněním. Monika nemohla havárii košíku zabránit, a proto nenese odpovědnost za rozbité lahve šumivého vína. Jiná situace by ovšem byla, kdyby se Moničin syn rozhodl použít kovové regály v obchodě coby trenažér šplhání. V tomto případě by se Monika placení nevyhnula.
Otázkou však zůstává, kolik musí člověk za zničené zboží zaplatit. Zákon říká, že je kupující povinen uhradit prodejci škodu. To v praxi znamená, že musíte uhradit cenu, za kterou zboží na prodejní pult přišlo, tedy velkoobchodní, nikoli tu, kterou prodejce požaduje po zákaznících. Je samozřejmě nepříjemné, pokud člověk v obchodě něco rozbije. A je ještě nepříjemnější se s obchodníkem dohadovat zda máte, nebo nemáte platit. Rozhodně se však nenechte neoprávněně napasovat do pozice viníka. Pokud jste škodě nemohli zabránit, neplaťte ji.