Balená voda – kdy vsadit na jistotu?
Nová Sanační sada HELUZ Profi
Společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., největší český výrobce komplexního cihelného systému pro hrubou stavbu včetně cihelných komínových systémů, přichází na trh s novinkou v oblasti sanace a rekonstrukce komínů. Nová Sanační sada HELUZ Profi je efektivním, levným a přitom jednoduchým a bezpečným řešením pro renovaci vašeho starého komínu, který už neslouží tak, jak by měl.
Na váš komín každoročně působí nejen agresivní kondenzáty, které vznikají při spalování paliva, ale i povětrnostní vlivy, déšť, sníh a v neposlední řadě čas. Často tak dochází k situaci, že část komína schovaná pod střechou je ještě zachovalá, zatímco nadstřešní část už nutně potřebuje opravit. A právě k těmto účelům, kdy nechcete nebo nemůžete vyměnit celý komín za nový, slouží sanační sada HELUZ Profi.
Její hlavní výhoda spočívá v použití unikátního nerezového sanačního dílu HELUZ Profi, který je opatřený tepelnou izolací a umožňuje přechod ze starého čtvercového komína na nový s kruhovým profilem. Neobsahuje přitom žádné betonové prvky (jako je vynášecí deska), které snadno přenáší vysoké teploty z vnitřního prostoru na vnější povrch komínu. Komínové těleso se tak neprohřívá. Toto geniálně jednoduché a přitom účinné řešení bylo vyvinuto ve spolupráci s předními českými a slovenskými odborníky v oblasti komínů a splňuje všechny podmínky, které vyžadují normy. Z vašeho starého poškozeného komína se tak rázem stane nový, moderní a certifikovaný komín, který již má zadní větrání.
Použití sanační sady HELUZ Profi je přitom velmi jednoduché a rychlé. Starý poškozený čtvercový komín o vnitřních rozměrech 15 x 15 cm ubouráme až pod střešní konstrukci, kde je již komín obvykle neporušený, a očistíme ho od staré malty. Očištěnou plochu navlhčíme a v místech, kde bude umístěn nerezový díl HELUZ Profi, naneseme spárovací hmotu. Sanační nerezový díl nasadíme na stávající komín a přebytečnou (vytlačenou) spárovací hmotu otřeme houbičkou. Do broušených cihelných komínových tvarovek si před osazením vyřízneme otvor na větrací mřížku. Vytvoříme si maltovou směs podle návodu uvedeného na obalu a pomocí zednické lžíce jí naneseme na plochu komínu. Na pero a drážku očištěných navlhčených komínových tvarovek naneseme maltu pomocí dodané nanášecí soupravy (válečku) a tvarovky osadíme. Za použití dodané spojovací sady (vrutů) osadíme do komínových tvarovek větrací mřížku, která umožní funkci zadního větrání. Do nerezového sanačního dílu HELUZ Profi umístíme komínovou vložku, kterou dostatečně dotěsníme provazcem. Délkově upravíme tepelnou izolaci tak, aby překrývala i část nerezového sanačního dílu, obtočíme jí okolo vložky a upevníme pomocí stahovacích pásků. Dále pokračujeme se zděním komínu do požadované výšky. Poslední komínovou vložku nejdříve zkusíme nasucho osadit krycí deskou a komínovým límcem. Následně jí zkrátíme tak, aby mezi vrchní hranou krycí desky a spodní hranou límce zůstala mezera 15 mm (ale ne větší, aby do komína nezatékalo). Tepelnou izolaci seřízneme tak, aby končila minimálně 5 cm pod úrovní poslední komínové tvarovky, osadíme jí kolem komínové vložky a připevníme stahovacími pásky. Z poslední řady cihelných tvarovek odstraníme nečistoty, naneseme dostatečné množství lepicí malty a do ní osadíme krycí desku tak, aby po obvodu zůstala mezera 1 cm. Poslední komínovou vložku, která musí být vystředěná do středu krycí desky, očistíme, naneseme na ní spárovací hmotu a osadíme komínový límec. Přebytečnou hmotu otřeme houbičkou. Komín v základním provedení je hotov!
Nadstřešní část komínu přitom může být tvořena i z prstenců GRAND cihlové, červené, černé nebo hnědé barvy, nebo s imitací břidlice, nebo může být obložena cihelnými pásky. I v těchto případech ale zůstává montáž podle příslušného montážního návodu snadná. U ukončení komínu pak můžete volit z mnoha variant krycích desek, komínových límců, klobouků či stříšek Napoleon.
Váš nový komín se pak znovu stane dominantou vaší střechy a ozdobou celého domu.
Je nutné převařovat kojeneckou vodu?
Převařování vody je léty zažitý zvyk. Varem se snažíme zlikvidovat choroboplodné zárodky, ať už třeba při pobytu v přírodě nebo v exotické cizině. Samotná voda z kohoutku, i když převařená, se však pro naše nejmenší nehodí. Obsahuje totiž řadu minerálních látek, které se převařením z vody neodstraní a dětský organismus si s nimi neporadí. Mezi maminkami však stále panuje nejistota, zda musí převařovat rovněž kojeneckou vodu. Co kdyby…?
Zeptali jsme proto se odborníka, RNDr. Vladimíra Řezníčka, který se tématu podzemních vod věnuje celý svůj život. Jak to s tím převařováním vody vlastně je?
„Převařením vody z kohoutku stejně tak jako přírodní podzemní vody dojde k narušení jejího přírodního složení. Dochází zejména k vysrážení hydrogeuhličitanu vápenatého ve formě vápenatého sintru, který může být viditelný, stejně jako u rychlovarné konvice. Záleží na množství těchto solí. Čím více je jich v převařované vodě, tím více se jich vysráží. Kojenecká voda by jich měla obsahovat jen minimální množství, bílé stopy po solích by u této vody po převaření tedy neměly být patrné. Převařování je úprava energeticky náročná, při které se zničí i mikrobiální oživení vody a to v závislosti na době varu. Současně se změní i chuťové vlastnosti,“ konstatuje RNDr. Řezníček.
To tedy znamená, že kojeneckou vodu je zbytečné převařovat. A opravdu nestačí převařit klasickou vodu z kohoutku?
„V žádném případě se převařená voda nemůže srovnávat s lahvovanou podzemní vodou přírodní čistoty, jejíž mikrobiální nezávadnost je zabezpečena ošetřením vody UV lampou, bez toho, aby došlo ke změně chuťových vlastností. Převařená voda z kohoutku se nemůže vyrovnat kvalitě kojenecké vody a ani být takto označována,“ říká doktor Řezníček a dodává: „„Pokud chcete mít jistotu, je řešením dlouhodobě kvalitativně stabilní a pravidelně kontrolovaná „balená voda“ ověřených značek, např. Horský pramen.“
Pediatři doporučují používat kojeneckou vodu pro přípravu kojenecké stravy a čajů přibližně do jednoho roku. Potom jsou už ledviny dětí schopny eliminovat případné nežádoucí látky z běžné pitné vody. Ale ani poté používáním kojenecké vody nic nezkazíte!
RNDr. Vladimír Řezníček
Více jak 50 let se zabývá kvalitou podzemních vod. Věnuje se jejich průzkumu a využívání, a to zejména vod minerálních a vod mimořádně kvalitních, vhodných pro plnírenskou výrobu, zvláště pak vhodných pro kojeneckou výživu.
Jeho činnost je zaměřena také na podchycení nových zdrojů pitných vod a vod vhodných pro lázeňské využití, tak i na zkvalitnění starších zdrojů, jejichž technická úroveň už nesplňovala současné požadavky na jímání kvalitních podzemních vod. K jeho velkým úspěchům z uplynulých let můžeme jmenovat zdroj termální vody Žerotín ve Velkých Losinách, vybudování moderní zřídelní základny luhačovických lázní, lázní Hodonín, jakož i zdrojů kyselek v Ondrášově, v Horních Moštěnicích, Bělovsi u Náchoda.