„Chce to změnu,“ řekl jsem si, když jsem se jednoho rána porozhlédl po naší panelákové koupelně. Odpad umyvadla byl už přes dvacet let starý a kov shnilý natolik, že jsem se bál do umyvadla napouštět vodu, vana byla používáním poškrábaná, že už skoro nešla vyčistit, poloha v koupelně obojího rozhodně nebyla ideální – a ošklivého umakartu ještě z doby, kdy náš panelák stavěli, jsem měl už také plné zuby.

Známý mi sice radil, abych si našel řemeslníka na portálu www.dispecerka.cz, ale neposlechl jsem ho. Měl jsem totiž kontakt na jednoho instalatéra, který mi kdysi tvrdil, že také dělá přestavby bytových jader.

Několik telefonátů, slovo dalo slovo, zaplatil jsem zálohu a jednoho sobotního dopoledne mi vešla do dveří funící hromada nářadí a materiálu, v jejímž nitru se skrýval můj objednaný instalatér. Dal si kávu a pustil se do práce. Druhý den přišel opět hned ráno, další den také. Ve středu odpoledne prohlásil, že večer něco má a tak přijde až zítra. To sice bylo trosku proti naší původní dohodě, ale nijak zvlášť jsem nebyl proti, pokud by to bylo opravdu do konce týdne hotové.

Jenže ve čtvrtek jsme na řemeslníka marně čekali. Volání na mobilní telefon mi zpočátku odmítal a potom si telefon vypnul úplně. Zřejmě dostal nějakou lukrativnější zakázku a nás v klidu pustil k vodě.

Díval jsem se na nepoužitelnou koupelnu, drbal se ve vlasech a přemýšlel, co teď. Pak jsem si vzpomněl na mého známého, který mi doporučoval vybrat si řemeslníka na portálu www.dispecerka.cz . Na stránkách jsem si vytipoval několik řemeslníků, jednoho z nich kontaktoval, a měl jsem štěstí – i když řemeslníci neradi dodělávají práci po svých konkurentech, tenhle souhlasil. A protože mě zrovna volné odpoledne, přijel ještě ten den, a v neděli odpoledne jsme se už mohli radovat z nového jádra. Litoval jsem, že jsem svého známého neposlechl už dříve – s webovým portálem www.dispecerka.cz jsem si tu první špatnou zkušenost mohl ušetřit.