Mezi motoristy koluje mnoho pověr a polopravd týkajících se policejních radarů, úseků, na kterých probíhá měření rychlosti, ale i mnoha jiných skutečností. Pokud jste si již zaopatřili antiradar, nemusíte takovéto věci vůbec řešit. Pro ostatní máme ale několik rad a typů. Jednou z nejčastějších fám je, že policejní radar nemůže měřit a fotit v noci. Na tuto nepravdu spoléhá mnoho řidičů, a pro ty, co nevlastní antiradary se stala osudnou. Pravda je taká, že radar může díky zábleskovému zařízení měřit a fotit také v noci, resp. i za zhoršené viditelnosti. Mnoho řidičů také zajímá, zdali může být policista při měření rychlosti vidět, nebo může být maskovaný (civilně oblečený).

Policista může při kontrole dodržování rychlosti jízdy vozidel vykonávat skrytý dohled, tj. bez označení příslušnosti k policejnímu zboru. To znamená, že nemusí mít služební uniformu. Skrytý dohled vykonává dopravní policie v každém státu v Evropě, Česká republika tudíž není výnimkou. A je pravda, že radar má dosah několik kilometrů? Laserový měřič rychlosti je schopný prokázat různé překročení rychlosti, a to i motocyklů. Zároveň je chráněn proti změně údajů, co zaručuje bezpečnost při evidenci přestupků. Maximální vzdálenost měření je 1000 metrů. Pokud vlastníte Escort antiradar, nebo jiný přístroj ze současných novinek na trhu máte jistotu, že detekuje skvěle a dokáže vás včas upozornit, ještě předtím, než se dostanete do měřícího pásma radaru.

Vlajky jako státní symboly reprezentují krajinu, odráží její historii a hodnoty, které vyznává. Vlajka, hymna, znak, státní pečeť, to vše sehrává důležitou roli při střetnutí nejvyšších funkcionářů. Vlajky jsou tedy nezbytnou součástí mnohých významných střetnutí, ale jsou také součástí mnohých institucí, symbolem označujícím identitu instituce, kupříkladu reklamní vlajky.

Tento kus textilu symbolizuje příslušnost ke skupině, organizaci, nebo státu. Už celé desetiletí patří vlajkám čestné místo ve společnosti a je nezbytné jim projevovat náležitou úctu a také s nimi důstojně zacházet. Vlajka má pevně stanovený tvar, poměr stran a taky přesně určené barvy. Upevňuje se na vlajkové stožáry, nebo na vlajkové žerdi tak, aby volně vlály ve větru. Podle potřeby se pak dají snadno vztyčovat a spouštět. Všechny státní symboly – znak, vlajka, pečeť a hymna mají svoje historické kořeny.

Původní slovenská vlajka sestávala ve středověku ze dvou pruhů – červeného a bílého. Její dnešní podobu (která vznikla během revoluce v roce 1848) všichni známe, přibyl k ní modrý pruh a státní znak. Vlajka ČR je prakticky identická s bývalou vlajkou Česko- Slovenska. Tvoří ji bílý a červený pruh, mezi těmito pruhy je vsunutý modrý žerďový klin, sahající asi do půlky délky vlajky. Jediný rozdíl mezi českou a slovenskou vlajkou v její tradiční podobě byl v absenci modré barvy v české vlajce.