Nemám rád stáří. Ne, že bych měl něco proti starým lidem, to vůbec, snažím se jim projevovat úctu. Ale ničí mě, když vidím stárnout lidi okolo sebe. Obzvlášť ty, na kterých mi záleží.
O babičce
Moje babička byla vždy velmi odvážná a samostatná dáma, která si zakládala na tom, že je emancipovaná a nepotřebuje ničí pomoc. Tak si ji pamatuji z dětství. Po smrti jejího muže, mého dědy, najednou začaly zdravotní komplikace. Artritida, bolesti kloubů, obtížný pohyb.
Ptali jsme se babičky, co by ji mohlo pomoci, jak ji usnadnit život. Pomůcky pro invalidy nechtěla a tvrdila, že to zvládne i bez jejich pomoci. Její zdravotní stav se ale viditelně horšil a bylo patrné, že takhle to dál nepůjde. Babička kompenzační pomůcky tvrdošíjně odmítala. Ona přeci nic takového nepotřebuje a potřebovat nebude.
Poslední kapka
Snad jsme ji tehdy dávali málo najevo, jak nám na ní záleží a jak si ji vážíme pro všechno, co pro nás kdy udělala. Babička zkrátka dostala strach, že by se v našich očích mohla stát nesamostatnou osobou na obtíž.
Celá věc se vyhrotila, když nám babička zatajila, že už není schopná sejít schody z prvního patra do přízemí a nemůže si tak dojít ani na nákup. Naštěstí jsme na to brzo přišli a rozhodli se situaci rázně vyřešit. Pořízení pomůcky pro invalidy, která by ji usnadnila chůzi, bylo jasné rozhodnutí.
Nevěděli jsme, jak vybrat schodišťovou sedačku, která by byla pro babičku nejvhodnější. Naštěstí nám ze strany dodavatele vyšli vstříc a se vším nám poradily. Instalace sedačky proběhla za pár dnů a můžu říct, že babička je s ní maximálně spokojená. Chůze na rovném podkladě ji nedělá problém, takže díky schodišťové sedačce může sama chodit na nákupy nebo kratší procházky.