Dneska jsou stavby ze dřeva tou nejlepší volbou a jsou již realizovány po celém světě. Proslulá je těmito domy Skandinávie, oblíbené jsou však také v Irsku a Severní Amerika na této bázi staví již celá staletí. Avšak i v Rakousku a Německu jsou dřevěné stavby stále oblíbenější. Jen u nás k tomuto druhu stavby nemáme přílišnou náklonost a důvěru.(Výjimky však potvrzují pravidlo, a těch stále přibývá. Stavby ze dřeva dělají i v České republice krůčky odpředu.) Ale proč se dřevostaveb bát? Mají spoustu kladných bodů. A pověry typu, že při požáru se oheň rychleji rozšiřuje nebo, že se kvůli dřevostavbám hubí lesy, toto mohou být opravdu jen názory lajka. Montované domy, jak se také domy ze dřeva nazývají jsou vhodnou volbou při výstavbě rodinného domu pro kohokoliv.
Dřevostavby s vaší pomocí
Dřevostavby dnes už nemusí zdaleka vypadat jako dřevěné chatičky stojící u lesa nebo v zahrádkářských koloniích, jak jsme byli zvyklí z dob minulých. Mohou být dokonce k nerozeznání od moderních cihlových domů, přičemž mohou poskytovat stejný komfort bydlení.
Záleží zejména na použité technologii výstavby a typu dřevěného domu. Jak už název napovídá, základním stavebním materiálem všech dřevostaveb je dřevo. Je to ekologický, obnovitelný a snadno dostupný materiál, který pomáhá vytvořit příjemné vnitřní klima a ve člověku vyvolává pocit návratu k přírodě. Zabezpečuje tak ekologický a zdravý styl bydlení.
Další vlastností dřeva jsou jeho výborné tepelně-izolační vlastnosti, které jsou společné všem typům, které vlastní stavby ze dřeva. Podle použité technologie výstavby rozlišujeme několik typů dřevěných domů. V dnešní době asi nejoblíbenější jsou montované domy, jejichž výhodou je rychlost výstavby (cca 6 týdnů), nízká pořizovací cena i možnost stavět v jakémkoli ročním období.
Jiné dřevostavby na klíč lze postavit jako dřevěné konstrukce z fošen, hranolů nebo trámů. Zde hrají hlavní úlohu schopnosti a zručnost tesaře, který stavbu provádí. Doba stavby je oproti montovaným domům delší a náklady vyšší. Další možností je postavit dřevěný dům za použití předem vyrobených panelů z masivu.
Tato technologie se používá zejména při stavbě moderních a architektonicky náročnějších domů. Nejtypičtějším představitelem pro tyto rodiné domy jsou pak roubenky a sruby, které si zachovávají původní vzhled, ale při jejich výstavbě jsou používány současné moderní technologie. Zdi jsou tvořeny ze silných vodorovně kladených trámů či kulatiny. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a nutná celoživotní údržba, výhodou naopak zvláštní atmosféra a většinou i starý venkovský ráz stavby.
Dřevostavby na klíč lide hodně chtějí
Dříve lidé žily v dřevěných stavbách. A jak to tak bývá postupem času se dřevěné stavby nahradily pevnějšímy panelovými domy.
Panel je pevnější a má menší náročnost na údržbu. Zatímco dřevo je na údržbu náročnější. Přesto, že má dřevo spoustu kladů jako jsou například : tepelnost, izolace proti hluku, estetiku, má také své protiklady a tím jsou trvanlivost, tvarové změny dřeva, odolnost proti přírodním vlivům, ale také záhubu přírody.
Když se na to podíváme takto. Kdybychom každý panelový dům i s jeho parkovištěm proměnily v kolonu rodinných domků ( samozřejmě domy ze dřeva ) vznikly by nám z panelákových měst malebná městečka. Byl by to krásný pohled, ale když na to přihlédnéme z té druhé stránky ničíme tím přírodu. Už takhle je bez mála na planetě málo míst s rozsáhlou přírodou. Odborníci říkají, že stromy rostou rychle. Jeden odborník tvrdí, že v našich lesích přiroste za jednu vteřinu 0,63m3, to prý znamená, že za 2 minuty vyprodukují tolik dřeva, kolik se spotřebuje na jeden rodinný dům. Dříví potřebné na stavbu tisíce nemovistostí naroste v našich lesích za třicet hodin. Ale já osobně si myslím, že strom roste několik let. A když chtějí stavět rodinný dům potřebují na to pořádné kmeny a ne větvičky.Tak jak mohou za měsíc postavit vilkovou čvrť z jednoho lesa ? Toto je už spíš otázka bussinessu. Vy nám dáte dřevo, my Vám za to slušně zaplatíme. A proto si vymysleli nesmyslnou matematickou úlohu, aby mohli kácet další stromy a tím ničit přírodu. Nehledě na to, musíme dřevo udržovat. A údržba si žádá barvy a různé laky. Barva se vsakuje a když ji opustíme tak se vsákne do přirody. Barva zničí nejen škůdce, ale také hmyz který je nám ku prospěchu a ničí i přírodu samotnou.
V Americe takto vyplenili několik hektarů pralesů. V různých dokumentech to ukazují pořád, je to spíše k pláči než k radosti. Takto hubí i vzácná zvířata. Pro zvěř jsou pralesy a lesy útočištěm,bydlištěm, potravou. Bohužel, málokdo se nadtímto pozastaví a zamyslí.
Někteří znás se snaží třídit odpad, používat ekologické tašky namísto igelitových tašek, ale kdo se začne snažit zabránit kácení lesů? Je spousta materiálu, kterým by se dřevo dalo nahradit.
Dřevostavba vydrží cca 50let, pak začne chátrat ( i při údržbě ) , je to zapříčiněno přírodními podmínkami. Vzhledem k tomu, že v České republice se střídají 4 různá období je málo pravděpodobné, že by tu stavba vydržela déle jak 50 let. Dřevostavba mění svůj tvar. Vlivem vlhkosti dochází k změnám objemovým. Zvýšením vlhkosti dřevo nabotná. Vysušením může zase popraskat. Také přihlédneme k hořlavosti. Dřevo rychle vzplane zatímco panelová stavba vydrži ve všech ohledech mnohem víc. Tyto dřevostavby si mohou dovolit státy, kde mají po celý rok teplo. A ne státy jako je Česká republika. Jiné stavby vydrží cca 100 let některé i více jak 100 let a určitě nehubí přírodu.
Když opustíme od tohoto pohledu z malebného městečka a vrátíme se zpět do panelákové reality zjistíme, že ačkoliv je dřevo sebevíc moderní, či vypadá hezky, panelové domy nám neničí lesy jako dřevostavby na klíč. Proto děkujme dřívějším myslitelům, stavitelům a tvůrcům, že začali stavět panelové domy. I my bychom se měli zamyslet nad tím, zda-li budeme stavět z dřeva nebo si místo dřeva vybereme cihlu nebo panel.